Černá ovce mezi bílými

3. září 2013 v 14:03 | Lottie |  Z deníku Lottie
Někdy mi připadá, že jsem úplně na všechno sama.

Včerejší den byl ještě v pohodě, spíš bych řekla, že to byl jeden z těch úžasných dnů, na které se nezapomíná, ale dnes už jsem se vrátila do starých kolejí.
Ve svojí třídě si nerozumím už prakticky s nikým. S nikým tam nemůžu mluvit, svěřit se mi, aniž by se mi vysmál, nebo mě alespoň naslouchal.
Ale já takhle vážně nedokážu žít...Tolik potřebuju, aby mě konečně někdo pochopil a nikdo se o to nesnaží. Tolik potřebuju, aby mě někdo měl rád ale všichni mě zavrhují.
Nevím jak to mám udělat, usmívám se, jsem milá a upřímná. Ale nic. Je to začarovaný kruh a já nevím, jak se z něj dostat.

Co vůbec potřebuju ke štěstí? Jen být chápána a milována, nic víc.
Můžu se zeptat kde to najdu? V čem se k sakru chyba, že se mi to štěstí tak vyhýbá?
Když už si myslím, že je něco naprosto úžasné, v mžiku se mi osud vysměje do tváře, a já nemůžu dělat nic jiného, než nečinně přihlížet.
Alespoň vím, že sebevraždou to nevyřeším. Přemýšlela jsem a myslím, že by fajn začít zase znovu. Na jiné škole s čistým štítem a poznat nové lidi. Vím, že by to byla asi hodně kamenitá cesta, co jsem si vymyslela, ale snad by ta mě ta cesta nakonec někam dovedla. Snad...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama