Můj milý deníčku :-)

9. září 2013 v 14:32 | Lottie |  Z deníku Lottie
Byl to prakticky obyčejný školní den, bylo zataženo, ale já toto počasí z nějakého důvodu miluju, takže jsem měla dobrou náladu.
Ve výtvarce se mi taky dařilo, což je u mě dost neobvyklé, protože jsem na to většinou loser :D ale dnes se mi to vážně povedlo :).

...Achjo, musím ne něj pořád myslet. Kdyby mi někdo četl myšlenky, nejspíš by ho to moc nezaujalo, protože myslím stále na to samé.
Myslím na něj ve dne, dokonce i v noci a někdy mě to taky štve, pořád ty představy nemůžu nijak vyhnat z hlavy a nejradši bych se ''odmilovala''.
Většinou je to snadný, prostě si ze dne na den řeknu, že na něm vlastně nic není a zničeho nic se pro mě zase stane jen stín a nakonec úplně ztratím přehled, kdo to vlastně je.
Ale když půl roku jistou osobu nemůžete vyhnat z hlavy, ikdyž se snažíte sebevíc, tak už na tom asi něco bude.
Nebudu se tady ale nijak rozepisovat, stejně to nikoho nezajímá tak či tak, ale půjdu rovnou k věci.

Vrátím se zpět k tomu obyčejnému dnu, kdy pršelo, bylo zataženo a ve výtvarce se mi vyjímečně dařilo.
Školní den uběhnul rychle, dokonce se mi zdálo, že to uteklo jako voda. Valili jsme s nejlepší kamarádkou na obědy a já jsem z něj zase nemohla spustit oči, když kolem mě proběhl. Však to přece znáte...Začne vám srdce tak zběsile bušit, že máte až strach, aby vám z hrudi nevyletělo a motýlci se vám v břiče míhají, až jste z toho celá vedle, ale vy musíte být v klidu, protože zrovna teď by se nějaký trapas vážně nehodil :D
No dobře ven s tím, POZDRAVIL MĚ! :D Prostě se na mě podíval těma svýma hnědýma očima a řekl: ,,Ahoj." :)
Jasně, jen se smějte, říkáte si, že se tady zbytečně nějaká střelená třináctka rozepisuje jen aby sdělila, že ji někdo pozdravil.
Ale já z toho mám druhé Vánoce :D. Div jsem nevyletěla do vzduchu, jak jsem byla šťastná a taky se divím, že jsem tu svíčkovou vůbec donesla ke stolu, jak jsem se celá klepala.
Nebyla to ale žádná sranda, když se chcete najíst a ruce se vám klepou, že nejste ani schopná dát vidličku do pusy a přitom se nezašpinit omáčkou.
Takže než jsem se najedla, v jídelně se dost vylidnilo...

Noo, myslím, že je to docela pokrok :D.
Nebo spíš: Aspoň něco.

Každopádně jsem teď šťastná jako blecha a přeju všem úspěšný týden :).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama