Říjen 2013

Ano, píšu, protože jsem zklamaná...

23. října 2013 v 14:11 | Lottie |  Z deníku Lottie
Je to koloběh. Napřed se seznámíte a jste úplně mimo, prostě všechno kolem vás je jen mlha, ale když uvidíte jeho, jako by se svět rozjasnil. Když se učíte, když jíte, když sportujete, když spíte nebo když děláte cokoliv jiného pořád myslíte stále na něj.
Ale to přece ničemu nevadí, mezi vámi to pořádně jiskří, flirtujete o sto šest a vy ste čím dál tím víc šťastná. Co se může taky stát? Vždyť je to velká láska, vlastně už jste skoro pár, všichni to už o vás ví.
Ale pak? Něco, ačkoliv předtím by vás to ani v nejděsivějším snu nenapadlo, se pokazí a vy si uvědomíte, že to všechno byl jeden velký omyl. Že on vlastně není ten pravý, že je to obyčenjný děvkař a vy ste byla jednou z mnoha. Že ste byla jen hračka, která ho zabavila při té největší nudě, ale když mohl, tak vás vyměnil za jinou, v horším případě za více hraček.
Vy ste zklamaná a smutná a naštvaná, ale naštěstí ten smutek netrvá dlouho. Pak to přejde a vy se opět otevřete novým známostem, a začnete být zase dostupná. Nikdo vám ovšem nezaručí, že nepodlehnete znovu tomu stejnému typu děvkařů, kteří si s vámi chtějí jen hrát.Existuje ale ještě horší varianta, která obnáší to, že se zamilujete znovu do toho samého děvkaře, a potom se divíte, že se tentýž koloběh znovu opakuje. Vy jste znovu zklamaná, ale potom se to zase urovná a tak znova a znova.

...Ano, popsala jsem tak nějak svůj milostný život. Zajímalo by mě jestli to tak někdo z vás má podobně nebo jestli se tohle stává jenom mě:-))

Úvod

14. října 2013 v 15:33 | Lottie |  Když Lottie kecá
Tohle je teda úvod. Měla bych se představit, napsat jak vypadám, jaká jsem nebo co mám ráda, nebo aspoň přiblížit o čem se vůbec bude psát. Tak jsem to teda odkoukala od těch, co už nějaký úvod psaly.
Zjistila jsem, že úvod by měl přiblížit děj a zaujmout čtenáře, aby pokračovali ve čtení. Ale co když pisateli nejde o to, zaujmout čtenáře, protože vlastně o žádné čtenáře nestojí, ale spíš o svůj vnitřní pocit a pouze o své vlastní potěšení? Pak tedy úvod nemusí zaujmout a ztrácí svou hodnotu.

Proto já, pisatelka tohoto nesmyslného nezajímavého oznamuji, že s tím končím. Sice trochu zklamaná, že jsem ze sebe ani tentokrát nedostala nic rozumného a smysluplného, ale třeba se to zlepší v první kapitole.

Konec úvodu neúvodu.